Chuck Norris se nikdy ve škole neučil, škola se učila od Chucka Norrise.
Kdyby hloupost kvetla, moje třída je botanická zahrada.
Slyšel jsem, že jste vymyslel vakcínu,” povídá profesorovi student s neskrývaným obdivem nad jeho znalostmi.
„Ano, to je pravda,” odpovídá vědec. „Příště mám v úmyslu vyrobit vak hliníku.”
V hodině učitelka vykládá látku: „Děti, ví někdo z vás, co je to pštros?”
Ani jeden žák to neví, a tak vysvětluje: „Pštros je taková velká slepice, velká asi jako já.”
„Paní učitelko, ta tabule je cítit rumem,” říká žák, který je u tabule. Paní učitelka udělá dva kroky dozadu a zeptá se: „A teď?”
U psychoterapeuta zvoní telefon, dětský hlásek říká: „Pane doktore, baví mě škola, nemůžete mi nějak pomoci?”
„Pepíčku, jak to, že chodíš každý den pozdě do školy?”
„Protože vždycky, když přijdu na roh, podívám se na značku Škola - zvolněte rychlost!”
Víte, proč Jan Ámos Komenský říkal škola hrou?
Protože kdyby říkal škola zabijačkou, tak jsou učitelé dávno postřílení.
Co je noční můra každého maturujícího šprta? Když mu učitel řekne: „Jste můj oblíbený žák, proto se spolu uvidíme i příští rok.”
Učitel přišel do třídy, otevřel třídní knihu a zeptal se: „Kdo dneska chybí?”
„Já,” ozval se Bedřich Šťovíček.
Učitel se zamyšleně podíval do třídní knihy, zalistoval zpět a nakonec prohlásil: „Šťovíčku, Šťovíčku, tak se mi zdá, že kdykoliv máš být vyvolaný, vždycky chybíš…”
Učitelka se nedopatřením dostane do pekla. Bloumá, rozhlíží se, nakonec si zaleze do koutku a pozoruje cvrkot, až ji tam najde při kontrole Lucifer: „Proboha, ženská, co tu děláte, tohle je nějakej renonc, vy přeci patříte do nebe. Tohle je peklo.”
„Peklo? A já myslela, že to je velká přestávka.”
Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká:
„Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí.“
Student se zvedl s odpovědí: „Tak já letim.“
Čímž samozřejmě pana profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek. Bohužel pro něj, student na vše odpověděl bezchybně. Proto mu dává poslední otázku: „Kdybyste si mohl vybrat ze dvou pytlů a v jednom bylo zlato, ve druhém rozum, který byste si vybral?“ Student po chvíli řekne, že by si vzal ten se zlatem. Profesor vítězoslavně: „No vidíte, a já bych si vybral ten s tím rozumem.“ Student neváhá: „Vždyť jo, každý si vybere to, co mu chybí.“ Profesor už je tak vytočený, že na studentův test napíše BLBEC a pošle ho pryč.
Student odchází, aniž by se podíval na hodnocení a za chvíli se vrátí s otázkou: „Pane profesore, Vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste tu žádnou známku…“
„Paní učitelko, ta tabule je cítit rumem,” říká žák, který je u tabule.
Paní učitelka udělá dva kroky dozadu a zeptá se: „A teď?”
Rozpláclá mrtvola na chodníku, kolemjdoucí poznamenává: „Zase jeden učitel na dlažbě!”
Dokonalý žák
Opisuješ?”
„Ne.”
„Chodíš za školu?”
„Ne.”
„Kouříš?”
„Ne.”
„Neděláš vůbec nic špatného. To jsi tak dokonalý?”
„Ne, mám jedinou chybu.”
„Jakou?”
„Strašně lžu…”
Ve škole se ptá pan učitel Pepíčka: „Pepíčku, řekl jsi doma, že jsi včera dostal pětku z tělocviku za to, že jsi neudělal pět dřepů?”
„Ano, pane učiteli, řekl, ale nikdo nebyl doma.
Povídá žák učitelce: „Já domácí úkoly dělat nemůžu, my jsme bezdomovci.”
Do třídy vejde nový pan učitel a říká: „Dobrý den, já se jmenuji Příložník a budu vás učit matematiku.”
Vstane žák v první lavici a říká: „Dobrý den, já se jmenuji Houba a utírám tady tabuli
„Pane profesore, jak bude vypadat test?” „No… dostanete papíry a tam budou otázky.”
Slyšel jsem, že jste vymyslel vakcínu,” povídá profesorovi student s neskrývaným obdivem nad jeho znalostmi.
„Ano, to je pravda,” odpovídá vědec. „Příště mám v úmyslu vyrobit vak hliníku.”
V hodině učitelka vykládá látku: „Děti, ví někdo z vás, co je to pštros?”
Ani jeden žák to neví, a tak vysvětluje: „Pštros je taková velká slepice, velká asi jako já.”
Učitel s žáky prochází lesem. Jsou na přírodovědné naučné procházce. Náhle se pedagog zastaví, ukáže před sebe na ohlodané stromy a ptá se dětí: „Děti, víte, kdo to udělal?“ Žáci sborově odpoví: „To my ne, to byli ti z béčka.“
Učitelka se ptá ve škole žáků, jak se vyrábí elektřina. Pepíček se hlásí: Prosím, elektřina se vyrábí ve chlévě. Jak si na to přišel, Pepíčku? No, když minule vypnuli elektřinu, tatínek křičel: Co tam ty svině s tou elektřinou zase dělají ?
Stěžuje si učitel ve sborovně: „To je pohroma – ve třídě třicet oslů a jeden aby je hlídal!”
Kdo byl nejslavnější učitel v historii? Komenský. A kdo je nejslavnější učitel dnes? Google.
Probíhá velký školní ples. „Proč jste, pane profesore, nepřišel s manželkou?”
„No jistě. Celou dobu mám pocit, že jsem něco zapomněl.”
Je konec prázdnin. Učitelé se vracejí z klidu psychiatrických léčeben do blázinců ve školách.
Jsou takhle dva strašně hladoví MATFYZáci na koleji a jeden povídá druhýmu: „Hele, co kdybychom tady začali chovat prase?“ Druhý mu odpoví: „A co ten smrad a hroznej bordel?“ A ten první říká: „Ono si zvykne.“
Svět vznikl za 7 dní…… stejně jako většina diplomových prací.
Kam dnes učitelky píšou poznámky? Do Notepadu.
Pepíček dostane za trest napsat stokrát „Nebudu tykat paní učitelce.“
Pepíček to napsal dvě stě krát, tak se ho učitelka zeptala, proč to napsal tolikrát.
Pepíček odpoví: „Jsem ti chtěl udělat radost…“
Koza mečí,
ovce bečí,
čmelák bzučí,
kráva učí…
Žák si hraje s pružinkou, když tu náhle mu pružinka vystřelí a prolítne kolem hlavy učitelky. „Vždyť jsi mi mohl vystřelit oko,“ zlobí se učitelka. „Mohl, ale bohužel…“ truchlí žák.
Přijde uklízečka do třídy a povídá žákovi, co sedí ve třídě:„Kdo má ten bordel po vás uklízet?“ Žák na to: „Měla jsi se líp učit.“
Klepaní na nebeskou bránu.
Svatý Petr zakřičí: „Co je?“
„Neříká se CO JE, ale KDO JE!“
„Bože, zase učitelka!“
.Paní učitelko, já s vámi taky nejsem často spokojený, ale už jsem kvůli tomu někdy volal vašim rodičům?
Učitel zadal žákům písemku, Petříček si přečetl zadání a říká Pepíčkovi: „Ten učitel je ale debil“. Učitel slyší. že si tam žáci něco šuškají a kára Petříčka: Petříčku nenapovídej, on na to Pepíček přijde sám.
Ve školním rozhlase se ozve paní ředitelka: „V kanceláři máme deset vstupenek na představení Idiot. Kdo má zájem vidět idiota, nechť se dostaví do kanceláře ředitele.”
Jeden student na konzervatoři studoval skladbu. Blížily se mu závěrečné zkoušky a on musel dokončit své dílo. Jenže ho nic nenapadalo. Jednou potkal známého a povídá mu: „Člověče, já už nevím jak dál. Za týden mám odevzdat závěrečnou skladbu a nemám ještě ani notu.”
„Tak to ti můžu poradit. Vezmi skladbu od svého profesora a přepiš ji pozpátku. Nikdo to nepozná.”
„Hm, to už jsem zkoušel a vyšla mi Novosvětská.”